KRYJÁ  TECHNIKY  -  OČISTNÉ POSTUPY      - ŠAT KARMY

        Tyto techniky patří k nejzanedbávanějším v běžně dostupných příručkách jógy. Pro terapii a prevenci přitom patří k nejdůležitějším. Kryjá je slovo s mnoha významy nejčastěji nacházíme překlad  „očistné postupy“. Při některých cvičeních se provádějí výplachy a tření sliznic různými pomůckami , ale účinek spočívá  spíše než v očistě  v dráždění těchto sliznic a zejména jejich nervových zakončení. Nejčastěji je uváděno šest úkonů: dhauty – čištění zubů,  čištění jazyka a výplach trávicího ústrojí, basty – výplach tlustého střeva, néty – zaměřeno na dutinu nosní a nosohltan, nauly – vlnění břicha, trátaka – upřený pohled na nějaký vnější podnět, koncentrace například  na světlo svíčky, kapálabhaty – dechové cvičení.

        V našem případě se zaměříme jen na některé z uvedených postupů.

 KAPÁLABHÁTY – „zářící lebka“

Kapála – hlava, lebka. Bháti – zářit, svítit.

 Provedení:

         V některém z jógových sedů. Ze střední dechové polohy provádíme během vzpřímeného sedu prudký výdech stahem břišních svalů . Aktivní výdech smrštěním břišní stěny, na rozdíl od běžného dýchání a pasivní nádech uvolněním břišní stěny, povolením výdechových svalů. Hrudník zůstává stále ve středním postavení – nepohybuje se. Bederní vzpřimovače trupu nejen postavení páteře fixují, ale během prudkého výdechu mírně páteř prohýbají.  Tím se přední a zadní stěna břišní dutiny k sobě přibližuje „jako když dlaně tleskají“, čímž vzniká pocit pohybu vzhůru. Kapálabháty je vlastně opakované vyfukování vzduchu nosem, jehož prudkost se podobá kýchnutí. Nejčastější chybou je zvedání hrudníku při výdeších nebo škubání celým tělem. Pohybovat se má jen břišní stěnou.  Většina začátečníků dlouhé provádění nezvládne pro slabost břišních svalů a jejich neúplné uvolnění během pasivního nádechu, proto se doporučuje provádět série po 10 – 20 deších. Kapálabháty se učí při nižší frekvenci, běžné je však provedení  2 – 3 cykly za sec. Zajímavé je, že 1 cyklus za sec. Vyžaduje určité soustředění na samotný cvik, zatímco  2 cykly za sec. usnadňují  automatické cvičení.

 Účinek: 

        Jde o celkově aktivující cvičení. Provádí masáž břišní dutiny. Uvolňuje průchodnost dýchacích cest tím, že posouvá hleny směrem z plic. Na EEG bylo pozorováno zvýraznění pomalých rytmů v pásmu theta, zvýraznění alfa rytmu  a pravidelný beta rytmus.

       Kapálabháty zlepšuje zásobení mozku kyslíkem a stimuluje činnost mozkovou. Doporučuje se také preventivně proti mozkové trombóze. Pomáhá při onemocnění průdušek a astmatu.

        Cvičení je možno provádět při zdravém srdci bez rizika a je dostatečné pro zajištění klidové ventilace.  Při cvičení nejde o hyperventilaci. Védská tradice hathajógy  hyperventilaci nepřipouští. Hyperventilace může být pro organismus nebezpečná. Ztrácí se při ní kysličník uhličitý z krve,  což vede k zúžení mozkových cév a popř. k nedokrevnosti mozku.

 DŽIHVA DHAUTI – čistění jazyka

 Provedení:     

       Čistění jazyka se má provádět zejména ráno, když je na jazyku nejvíc usazenin a povlaků. Na čistění stačí kávová lžička obrácená vypouklou částí nahoru. Čistíme odzadu dopředu několika tahy, potom zprava doleva a obráceně.

 Účinek:

        Podráždění chuťových papil na jazyku ovlivňuje celé zažívací ústrojí. Máme lepší chuťový vjem a reflexní činnost má větší rozsah. Navíc povlečený jazyk často způsobuje i nepříjemný pach z úst. Způsob provedení je velice snadný a dostupný každému. Jde jen o nový hygienický návyk. 

DŽALA NÉTY – průplach nosu a nosohltan

Provedení:

           Nejlépe je provádět tuto proceduru hned ráno při ranní hygieně. V mírném předklonu s hlavou otočenou do strany si konvičkou  (v zdravotních potřebách tzv. nosová sprcha) vléváme tekutinu  do výše ležící nosní dírky,  tato tekutina vytéká nižší dírkou. Literatura uvádí průplach vodou nebo různými roztoky  soli, medu, odvarem z léčivých bylin, mlékem. Prostřídáme obě nosní dírky. Po skončení odstraníme vodu do poslední kapičky prudšími výdechy.

SUTRA NÉTY – protažení cévky nosem a nosohltanem

 Provedení:

           Nosní dírkou si zavedeme cévku. Vhodné je použití močového katétru č.10 nebo kojenecké sondy, změkčení dosáhneme namočením v horké vodě. Jakmile narazí na odpor, je třeba ji poněkud povytáhnout a začít znovu. Při zavádění postupujeme jemně a opatrně, konec cévky můžeme navlhčit např. v lékařské vazelíně. Až se dostane cévka do nosohltanu (kontrola v zrcadle) uchopí se mezi ukazováček a prostředník, nejlépe po krátkém prudkém výdechu,  kterým se cévka odchlípne od zadní stěny nosohltanu. Cévkou můžeme několikrát ve směru předozadním zatahat  a posléze vytáhnout ústy ven. Cévku z fyziologického hlediska vytahujeme po směru pohybu řasinkového epitelu.

Společný účinek džala a sutra néty:

            Zvýšená odolnost nosní sliznice. Prevence akutních onemocnění a alergických onemocnění. Uváděno je příznivé působení při  prevenci migrény. Lidé, kteří tuto metodu každodenně používají jsou odolnější proti rýmě a chřipka u nich probíhá v lehké formě, přičemž nos zůstává trvale průchodný. Džala néty se nedoporučuje po komplikovaných zánětech středního ucha.

Motto:

„Říká se, že zvládnutí mysli je nejvyšší jógou. Je to jako zvládnutí divokého koně, kterého je třeba přinutit, aby poslouchal svého jezdce.“

(Bhágavatapurána, XI.20)

MANTRA, SANKALPA

Záměrně do celé sestavy zařazuji dvě v našich podmínkách méně používané techniky jógy, které mají blízko k psychoterapii, ale jsem přesvědčená, že v případě prevence a léčby psychosomatických onemocnění mají své místo.

Mantry patří do jedné z  kategorií hathajógy (empirická soustava cvičení, vedoucí k ustálenému stavu organismu). Jsou součástí i jiných jógických systémů. V  hathajóze slouží jako doplněk. I v našem případě uvádím mantrajógu a sankalpu jako doplněk celé sestavy.

 Sankalpa

Sankalpa (předsevzetí, prosba, záměr) je prastará jógová praktika a znamená zapojení podvědomí pro splnění přání nebo rozhodnutí. Sankalpa se v mnohém podobá současnému autogennímu tréninku. Formulace našeho přání musí být jednoduchá a jednoznačná bez použití negativních a násilných výrazů (musím, nesmím, nebudu). Musí být nahrazena pozitivními výrazy (chci, mohu). Je třeba zaměřit svoje přání do budoucnosti, ne do okamžité přítomnosti. Např. „Daří se mi stále lépe, moje tělo je stále zdravější.“ Sankalpa má být pozitivní bez citového zabarvení. Sankalpu do podvědomí dostáváme při nácviku relaxace. Cvičenec má zůstat natolik aktivní, aby si svou sankalpu vyslovil v duchu sám. Opakuje se alespoň třikrát. Je vhodné zvolit si jednu určitou sankalpu  a tu dlouhodobě používat.

 Mantra

 Man – mysl. Trajaté – ochraňovati. Mantra je pomůcka k ochraňování mysli. Opakuje se vícekrát, tento proces se nazývá „džapa“. Dža – zrození. Pa – nepříznivý vliv. Tedy odstraňování nepříznivých vlivů.      

Mantrajóga používá slovních prvků, které se mohou recitovat nahlas, šeptem nebo jenom v duchu. Rozdělují se na krátké (zpravidla jednoslabičné) a víceslovné věty. Mantry můžeme zpívat nebo recitovat v duchu. Zdůrazňuji účinek autosugestivní, používá se ve zdravotnictví, ale i ve sportu a v běžném životě. Mobilizují se rezervy organismu a odstraňují nežádoucí pocity. V mantrajóze nebudeme hledat nic nepřirozeného, podle novodobých výzkumů lze použít jakékoli obecné slovo několikrát opakované pro dosažení uklidňujícího účinku. Avšak opomenout nelze ani obsah manter a mechanické chvění při zpěvu manter. U empiricky prověřených manter lze očekávat vyšší účinnost.

Mantrajóga je účinná jako samostatné cvičení, navozuje vyrovnaný stav organismu, ale v kombinaci s  ostatními hathajógickými kategoriemi je účinnější. Výhodou je, že je použitelná i pro pacienty s výraznou poruchou mobility.

Mezi nejznámější mantru patří „Om“  označuje obecné principy řídící vesmír. Při recitaci je prodloužená doba expirace a pravděpodobně i mechanické dráždění nervových struktur vibrací. Na EEG byl zvýrazněn a zpomalen alfa rytmus, vyskytoval se theta rytmus, snižoval se tlak krevní a puls.

         Slabiku Óm tvoří v sanskrtu tři hlásky A, U, M. AU se ale vyslovuje jako Ó, jen trochu odlišně od našeho způsobu výslovnosti. Naše Ó zní výše v hrdle, v sanskrtu je hrdlo méně stažené (podobně jako při vyslovení Á).  Takže zvuk vychází jakoby z břišní dutiny. Při Á jsou ústa nejvíce otevřená, při M jsou zcela zavřená.

Slabice AUM se připisuje mnoho symbolických významů. Např.  A – šířka,  U – délka,  M – výška,  AUM – celý  prostor,  A – temno,  U – nepokoj,  M – světlo,  AUM – příroda,               A – minulost, U – přítomnost, M – budoucnost, AUM – věčnost.

Způsob nácviku:

 1/ Při nádechu otevřeme ústa jako při vyslovení ÁÁÁ, ale    přitom vydáváme zvuk blízký tlumenému ÓÓÓ. Vzduch tlačíme stahem břišního svalstva.

 2/ Necháme zvuk znít až v hrudníku a v hrdle a přibližuje se přechodu mezi ÓÓÓ a ÚÚÚ.

 3/ Potom zavřeme ústa a vydáváme zvuk MMM.

 4/ Můžeme cvičit i v duchu, při nádechu a výdechu

 Účinek:

Koncentrace na zvuk ÓM je vhodná na celkové zklidnění, urovnání myšlenek, což dokazují výše popsané nálezy na EEG. Zlepšuje se soustředění, přispívá k duševní rovnováze. Údajně tato mantra pomáhá odpoutat se od negativních myšlenek. Nepřetržité opakování (džapa) má vytvořit jakousi clonu před nežádoucími myšlenkami a udržet pozornost.

Motto:

„Každý zvuk je hudba. Každá hudba je mantra. Mantra je základem každého zvuku.

(Tibetské přísloví)